1.kapitola - Sparkle

24. května 2013 v 17:52 | Kisha |  Sparkle

1.kapitola


Světlo je dnes ráno tak silné. Skoro poslepu dojdu ke kalendáři a uvidím to, čeho jsem se tak bála.
Je úplněk. Dnes v noci to bude zřejmě těžké. Jsem vlkodlak a přes úplněk je tak těžké odolat!
Nebylo by jednoho úplňku bez lidské oběti.

Ve škole tupě zírám na hodiny a mám už chuť učitelku zakousnout do krku. Naštěstí ji zachránilo zvonění. "Sbalte si věci, můžete jít" zavelí. S chutí ji poslechnu a vycházím ze dveří. "Vy ne, slečno Welfová." Je to zvláštní, a mít příjmení Welfová, skoro jako Wolfová. Dělala bych, že ji neslyším, ale zdá se, že je rychlejší a tak mě chytla za ruku. "Co se děje?" zeptám se bez zájmu. "Posaďte se slečno.." "Amelie, ale mám radši Am." Řekla jsem." "Dobře -Amelie- váš prospěch je přímo odstrašující, co s tím hodláte dělat?" řekla. "Nestojí vám škola ani za odpověď? Myslíte si Amelie, že nás to tu s vámi baví?" "Za prvé, řekla jsem, říkejte mi Am, za druhé, mě je škola uplně jedno, takže si to vykládejte komu chcete." Ale když jsem to řekla, učitelka se naštvala a dala mi facku. FACKU!

TO už bylo moc… Jednoduše jsem si sundala batoh a během sekundy jsem se přeměnila na vlka.
Hodně jsem ji pokousala, ale odolala jsem. Hned jsem se proměnila zpět a utekla jsem pryč.
"Blázníš Am?" ozvala se Ronnie. "Ronn, dej mi pokoj! Než ublížím i tobě!" byla to jediná kámoška, kterou jsem za celou tu dobu snesla.

Se smečkou jsme měli dnes poradu. Naše smečka je hodně velká a silná. Díky ní můžu žít. To oni mě naučili proměnit se bezbolestně a rychle a ovládnout se. Ovšem při úplňku se dokáže ovládnout jen vůdce smečky. Ronnie přiiběhla ke mně domů už jako vlkodlak. "Pohni, už začínají!" Ronnie byla nováček v naší smečce. Jinak jsem kromě smečky jinou rodinu neměla. Nevím, co se s mou rodinou stalo. "Po schodech ráda chodím jako člověk." Odvětila jsem.
Doběhly jsme pozdě. Ovšem nikdo si toho ani nevšiml.

"Jak jistě víte.." začal vůdce. "do našeho města zavítali upíři. Taky víte, že nás požírají, ovšem, my je také. Pro nás je jejich kousnutí smrtelné, stejně jako naše pro ně. Síly jsou vyrovnané, ovšem, vampíři zde zabíjejí lidi. Což mi připomíná tebe Am." Otočil se směrem ke mně a já ztuhla. "Doslechl jsem se o tvé učitelce. Co to mělo být? A co když si to bude pamatovat? Doufám, že to vyřešíš! Buď ji proměň, nebo zabij. A dále se dostáváme k dalším problémům" myslela jsem, že mi pukne srdce. "upíři jsou schopni zabít celé město, ovšem my máme za úkol, ho chránit." Další hodinu pokračoval proslov. Byla jsem ráda po skončení srazu, že jsem mohla odejít. Cítila jsem se jako idiot. Teď se jen stačí zamknout abych nikomu neublížila. To by mi tak ještě chybělo.

Kisha Úžasný
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Minnie Minnie | E-mail | Web | 24. května 2013 v 20:39 | Reagovat

Myslím, že se všechno odehrálo ŠÍLENĚ rychle! Víc bych se o VŠECH situacích rozepsala. Jak se učitelka tvářila, když jí pokousala? Bolelo přemněňování Amelii? Pro příště.

2 Minnie Minnie | E-mail | Web | 25. května 2013 v 11:47 | Reagovat

Ale bylo to super! Hezky se to četlo a rozhodně DOKONALÝ nápad! ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama