3.kapitola - Sparkle

26. května 2013 v 13:06 | Kisha |  Sparkle

"Co to děláš?" zeptal se mě. "Já jen, co tu dělám?" "První se obleč. Tady máš oblečení co jsem tu doma našel." "Děkuju." Řekla jsem a oblekla jsem se. "Ty si.." řekli jsme společně. "No stejně už to víš, a já to taky vím." Řekl ten kluk. "Jak jsem se sem dostala?" "Viděl jsem tě jako vlkodlaka útočit na tu dívku, nemohl jsem to dopustit. Chtěl jsem tě zabít, ale nedokázal jsem to tak jsem tě dal sem do klece a té holce vymazal paměť." "Děkuju, normálně tohle nedělám, to ten úplněk, mimochodem, jsem Amelie." Řekla jsem a usmála jsem se. "Já Lex." "Panebože!" zakřičela jsem, když jsem si vzpomněla na vůdce, když mě varoval. "Nesmím tu být!" "Proč?" "Kvůli tobě!" zakřičela jsem na Lexiho a utekla jsem pryč. Chudák, zřejmě si myslí, že jsem kráva. Ale co! Je to upír!

Druhý den ráno jsem vstala z postele a šla si umýt zuby. Kartáček jsem si ale nechala dole v koupelně, normálně by mě to namíchlo a už bych si pro něj šla ve vlčici, napadlo mě. Ale dneska, jsem nějaká divná. Došla jsem k zrcadlu dolů do koupelny a vzala kartáček. Nevím proč si čistím zuby, asi mi to připomíná moji lidskost. Jako vlkodlak se tyhle věci dělat nemusí.

Vzala jsem hřeben a rozčesávala si vlasy a pak jsem se do sebe úplně zahleděla. Takhle jiskřivé modré oči a bílá pleť, černé vlasy jak uhel a krásně rovné, nejzajímavější jsou copánky. Za každou lidskou oběť jeden přibyde. Už jich mám 16. Jsem zrůda. Rozčílím se na sebe a rukou strhnu všechno ze stolku u umyvadla.

Už jen hodím batoh a jdu do školy. Na obědě mou pozornost přitáhne klubko holek u okna.
"Co tu děláte?" zeptám se. "Koukni na toho nového kluka!" řekla mi Kate. Podívám se z okna a vidím Lexe. "No není k sežrání?" zeptám se jich. Myslím to ovšem trošku ironicky, fakt bych ho sežrala, voní až sem!!!

Rozevřu dveře a po trávníku mířím až k němu. "Co tu děláš? To je naše území!" "No dle všeho je to tu majetek školy." Řekne a zasměje se. Nedokážu odolat a zasměju se taky. "Co tu teda děláš? A, jakto že jsi sám?" "Nejsem sám, jen, rodina je trošku jiná, jinší než já." "Co, na rozdíl od tebe sem tam někoho ve městě zakousne?" řeknu naštvaně. "To říká ta pravá, kdybych tě nezastavil, tak je mrtvá." "Promiň, jen vůdce mě varoval." "V pohodě Am."

Když jsem se otočila, že si zase půjdu svou cestou, chytil mě za rameno. "Co, už jsem se omluvila!" řekla jsem. "Já jen, nechceš, nechtěla bys někam.." "Promiň, nejde to, jsi upír." Odpálkovala jsem ho.

"Jo a ty vlk, a kdo to řeší?" řekl naštvaně a odcházel pryč. "Tak jo." Zavolala jsem na něj po chvilce a usmála se.

Kisha
Úžasný
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Minnie Minnie | E-mail | Web | 26. května 2013 v 16:39 | Reagovat

Fakt super kapitola! Skvělej nápad to, s těmi copánky! ;) Těším se na další kapitolku :))

2 Kisha Kisha | Web | 26. května 2013 v 19:56 | Reagovat

[1]: Děkuju :) Jsem ráda, že mé kapitoly čteš ;) Mám jich nachystaných už pár do zásoby ;)

3 Minnie Minnie | E-mail | Web | 26. května 2013 v 20:15 | Reagovat

[2]: Těším se ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama