4.kapitola - Sparkle

30. května 2013 v 14:42 | Kisha |  Sparkle


Hrabala jsem se chvíli ve skříni než jsem našla kousek, který vypadal dobře. Líčení silnou tužkou a hodně řas. Můžu jít. Slyším ťukání, to musí být Lex!
"Už jdu!" zavolala jsem.
"Tak kam půjdeme?" řekla jsem a usmála se.
"No, půjdeme do kina, na večeři a pak mám malé překvapení." Řekl a oplatil mi úsměv. Škoda, že je upír, tak krásný.
"Jo tak překvapení? Tak to se asi nechám překvapit!" Zasmála jsem se.Do kina jsme šli na horror.
"Nevím jak po tom popcornu zvládnu jít ještě na večeři." Řekla jsem.
Ani vteřinu jsem se nebála, všechno jsem z tama zažila na vlastní kůži.
"No, vypadá to, že už nikdo nedokáže vymyslet horror co by nás vyděsil co?"řekl Lex ironicky.

Na večeři jsme šli do dokonalé restaurace na rohu ulice v nějaké menší vesničce. Nikdo tam nebyl.
Číšník nám objednal to, co mu Lex naovládal do paměti.
"Jak romantické!" zavtipkovala jsem po tom, co číšník odešel.
"Co tu vlastně ve městě děláš Am?"
"Žiju tu od dětství, údajně, od chvíle, kdy se člověk stane vlkem, zapomene na vše co bylo předtím."
"To je smutné."
"Ani ne, jsem ráda, vlci říkali, že nemám litovat. I tak stojí můj život za nic. A co ty? Moc toho o tobě nevím Lexi."
"A co bys chtěla vědět?"
"Co třeba, kolik ti je?"
"Je mi 18… už 238 let."
"Tyvole!"
"Já vím, ale jdu s dobou, neboj."
"No to vidím!" řeknu a zasměju se.
"Vážně? 238 let?"
"No, když bereš i těch osmnáct tak je to…"
"To je jedno!" přerušila jsem ho.
"Jsem rád, že jsi se mnou šla. Moc ti to dneska sluší."
"Děkuju, už popáté." zasmála jsem se.
Večeře probíhala skvěle.
"Budete platit?" zeptal se číšník.
"Ano."
"Neovládneš ho?" řeknu s údivem.
"Za rande s tebou stojí za to zaplatit no ne?" řekl a usmál se. Vyšli jsme z restaurace a já se mu zahleděla do očí.
"Víš, taky jsem si to dneska užila." Řekla jsem mu, ale když mě chtěl políbit, uhla jsem. Už dlouho jsem neměla "kluka".
"Promiň." Řekla jsem.
"To nevadí, večer ještě nekončí, chápu, že je pro tebe těžké vydržet mě nesníst." Řekl se smíchem. Chvíli jsme šli po chodníku v tmavé uličce a já opatrně zasunula své prsty do jeho. Podíval se na mě nejkrásnějším úsměvem na světě. Kdyby to tak věděl vůdce!
"Zavři oči prosím." Řekl nadšeně, jako malé dítě.
"No fajn"
Za ruku mě vedl někam dovnitř.
"Pozor schody!!" zašeptal.
"Jau! Mohl jsi to říct dřív!" zasmála jsem se.
"Jsme tu." Otevřela jsem oči. Byli jsme na uzavřeném bazéně.
"Je to mého strýce, dovolil mi sem s tebou jít." Řekl.
"Já ale nemám plavky!!"
"No, mě by to nevadilo." Řekl a zasmál se šibalsky.
"Tak to by se ti líbilo co?" řekla jsem mu a praštila ho do ramene.
"Neboj, mám tu všechno. Ale, stejně už jsem tě viděl."
"Cože? Kecáš!"
"No, to nezjistíš."
"Ty prasníku!!!!!" řekla jsem a sedla si na kraj bazénu.
"Neviděl, zakryl jsem tě ještě jako vlka, nejsem ten typ kluka."
"Jo? A jaký typ jsi?" oba dva jsme se smáli.
"Tak jdu se převléct." Oznámila jsem.

Kisha
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Minnie Minnie | E-mail | Web | 31. května 2013 v 18:54 | Reagovat

Krása :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama