2.kapitola - Kim a tajemství draků

28. prosince 2013 v 16:56 | Kisha |  Kim a tajemství draků
Ahojte :)) Přináším další kapitolu, to psaní mě nějak chytlo, už mám asi třináct kapitol :D Doufám, že se bude líbit!



Celou noc jsem nespala. Táta spal na gauči a mamka brečela tak, že to šlo slyšet až ke mně do pokoje. Celou noc jsem prokecala s Christianem přes messenger. Domluvila jsem se, že teď pár nocí strávím u něj, aby si to rodiče nějak vyjasnili. Utěšoval mě a taky vůbec nespal. Ráno jsem u toho tabletu usla, jak jsem byla vyřízená, ale za půl hodiny mi zazvonil budík, takže jsem se moc nevyspala. Stejně jsem spát nechtěla… Sešla jsem dolů v chlupatých ponožkách na spaní, neučesaná, nenamalovaná, nepřipravená a sedla jsem si ke stolu. Rozbalila jsem si balíček s čokoládovýma sušenkama a snažila se tu bolest alespoň zajíst něčím nezdravým. Když jsem se šla potom chystat, volaly mi kamarádky na skype, abychom podnikly každo-ranní videohovor o konzultování faux pas vs top style, ale já jsem to nechala dál zvonit, nemám chuť se jim teď ukazovat. Naštěstí jsem měla pro případy smutku záchranu, měla jsem pár outfitů nachystaných na špatné dny, abych i když na to nemám náladu byla skvěle oblečená. Sedla jsem do auta, jako každé ráno pozdravila řidiče a ve škole opět šla seběvědomě, jako by se nic nestalo.
Christian dnes vypadá smutně a jde vidět, že se mu něco nelíbí. Jak mě viděl, práskl skříňkou a odešel pryč. Jeho kmoši se na něj jen nechápavě podívali a když se otočili měrem ke mně, byla jsem zaražená a neměla jsem chuť s nimi mluvit. Když jsem potom přijela ke Chrisovi domů, nemohla jsem to nechat tak.
"Co je Christiane?" zeptala jsem se.
"Tvoje máma volala té mé, stěhujete se do Storku, je to menší město, asi 1500km odsud…"
"Co…cože?"zakoktala jsem se a pustila jsem tašku na zem. 1500km, to znamená… konec, konec "nás".
"Hned zítra."řekl.
"To, to přeci nejde, mám tu školu, kámoše a hlavně…tebe!"
Otočím se ke Chistianovi zády a všechno si uvědomím. Zakryju si rukama obličej a doufám, že až je zase oddělám, svět bude stejný jako před pár dny. Pláču. Cítím jenom jak mě zezadu Christian objímá jeho velkým náručím a já se otočím směrem k němu a zachumlám se do jeho mikiny.
Po večeři sedím na jeho posteli a díváme se na sebe pohledy, které jsem ještě předtím neznala, cítím, že je Christian nejistý a zoufalý.
"Kim, máme poslední večer, poslední noc, a potom… všechno skončí. Já do Storku jet nemůžu a když odjedeš…"
"…už se nikdy neuvidíme."dokončím za něj větu a sklopím hlavu. Prohrábnu si vlasy, aby mi nezavazely v obličeji.
Přistoupil ke mně a hladil mě v mých černých vlasech. "Kim, pořád máme poslední večer." Řekl a pousmál se na mě.
Kvůli tomuhle jsem ho měla ráda, vždycky věděl, jak mi zlepšit náladu.
Sedl si, dal mi vlasy za ucho a políbil mě. Byla jsem za ty chvilky ráda. Celou noc jsme byli spolu. Spali jsme spolu už hodněkrát, ale dnes to bylo o něčem jiném. Nebylo to o tom, porušit zákazy nebo o vášni, o tom, že jsme to prostě chtěli, bylo to protože jsme věděli, že už se nikdy neuvidíme, a já na tu noc nikdy nezpomenu.
Při loučení s ním jsem se od něj nemohla odtrhnout a vím, že on mě taky nechtěl pustit, ale jít jsem musela.
Nasedla jsem s mamkou do auta. Všechny své věci jsem už měla ve stěhováku, ale ještě jsem musela zařídit pár věcí. Nesnáším loučení. Emily a Becce jsem napsala dopis. Nechtěla jsem psát do messengeru nebo na skype, chtěla jsem to mít víc osobní, ale ne natolik, abych je viděla, abych se s nimi setkala, bylo by to ještě těžší. Nedokážu si představit, co budou dělat, až ten dopis otevřou. Budou určitě nešťastné z toho, že jsem jim to podala jen v dopise.

Seděla jsem v autě na zadní sedačce a v uších jsem měla sluchátka se smutnýma romantickýma písničkama, co jsme poslouchali spolu s Christianem. Vůbec nechápu, jak se všechno během dvou dnů dokázalo takhle převrátit. Dívám se ještě na černou oblohu a slzy mi stékají po obličeji. Řekli jsme si sice, že si budeme s Chrisem psát, ale takhle to nefunguje… a já to vím.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Amanda Amanda | Web | 28. prosince 2013 v 19:58 | Reagovat

Hmm....že brečel i ten kluk mi přišlo krapet přehnané, zvlášť když brečel dříve než Kim....

Jinak opět spokojenost, těším se na pokračování.. :)

2 Kisha Kisha | Web | 29. prosince 2013 v 1:25 | Reagovat

[1]: Myslím, že nesejde na tom, kdo brečí dřív, jestli Kim nebo Christian, protože by jejich láska měla být z obou stran stejná, ale nakonec to zítra asi předělám, aby brečela Kim dřív, kvůli obsahu dalších kapitol. Hlavně takový kluk neexistuje :')))
Děkuji za názor ;)

3 Simii-Sims Simii-Sims | Web | 29. prosince 2013 v 19:55 | Reagovat

[1]: Souhlasím.
Také se moc těším na další díl. Četla jsem toto poprvé a nějak jsem si to zalíbila:)

4 Kisha Kisha | 29. prosince 2013 v 21:25 | Reagovat

[3]:To mě těší, že se ti kapitolovka líbí ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama